Izolace a charakterizace mutantní linie štírovníku (Lotus japonicus) pro polyfenol oxidázu.
Srovnávací mapování dormance semen hrachu (Pisum sp.), cizrny (Cicer sp.) a čočky (Lens sp.).
Genetické aspekty domestikačního znaku pukavosti lusku u hrachu (Pisum).
Informace a kontakt: Doc. Ing. Petr Smýkal, Ph.D. Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci, petr.smykal@upol.cz
Přibližně před deseti tisíci lety, proběhla jedna z nejvýznamnějších změn v lidských dějinách, přechod od lovu zvěře a sběru rostlin, k pěstování rostlin a chovu zvířat a vzniku zemědělství. Proces postupné přeměny z planých na kulturní formy (domestikace) byl u všech hlavních plodin dovršen přibližně před čtyřmi tisíci lety a proběhl na několika geografických místech. Tyto změny zahrnovaly například tyto znaky: zvýšení počtu semen, změny velikosti a tvaru semen, změny v architektuře rostlin apod., ale klíčovými byly eliminace dormance a vypadávání semen. Tato genetická modifikace planého druhu vyúsťující ve vytvoření nových forem pro potřeby člověka, vedla v mnoha případech k vysoké či úplné závislosti na člověku, především ztrátě přirozené schopnosti reprodukce. Práce spočívá v literární rešerši dostupných publikací, kombinující experimentální postupy a znalosti botaniky a molekulární genetiky.